Svíčka za pana Z.
Začátek listopadu patří památce zesnulých. I uživatelé v Azylovém domě Duchcov myslí na své blízké, kteří s nimi nejsou.
Tento rok je tato doba prožívána všemi, uživateli i zaměstnanci, o to víc, že v říjnu zemřel ve svém pokoji jeden s uživatelů, pan Z.
Před půl rokem mu byla diagnostikována rakovina. Svůj pobyt dělil mezi nemocnici a azylový dům. Vždy mu byla nabízena pomoc, jak ze strany zaměstnanců, tak i uživatelů. Když naposledy dorazil, byl z nemocnice propuštěn na vlastní žádost. Jak řekl, nechtěl zemřít tam, ale „mezi svými“. Byl spokojený na svém pokoji s panem A., který mu uvařil. Odešel hned tu první noc po příchodu ve spánku.
Ráda bych touto cestou vyjádřila pochvalu pracovnicím paní Pavle Sedláčkové a Marii Rusóové, které zvládly tuto nestandartní situaci s velkou pokorou, empatií a respektem k individualitě jak k samotnému panu Z., celé nastalé situaci, ale hlavně k ostatním uživatelům, kteří jak už to v takovém bydlení bývá, byli bezprostředně přítomni.
Zjistili jsme, že odchod člověka lze zvládnout v tichosti a přirozeně. Chtěli bychom sdílet tuto vzpomínku i pro ostatní kolegy, kteří mají stejnou zkušenost nebo je možná potká.
Za Azylový dům Duchcov Mgr. Radka Hubáčková
